Hrubá: vhodná na hrubší vlnu (česanou i mykanou), rychle se s ní utvoří základ výrobku v počáteční fázi
Střední: univerzální jehla, někdo pracuje jenom s ní, jinak je vhodná na střední fázi práce u prostorových i plošných výrobků, schopná pracovat s hrubší i jemnější vlnou
Jemná: na dokončovací práce, kdy silnější jehly už vnikají do povrchu obtížněji, nebo také na jemnou vlnu už od počátku práce
Extrajemná: pracovní část má nepatrně kratší a tenčí než jemná jehla, je určená na dokončovací práce, na detaily, na srovnání povrchu, aby nebyly vidět vpichy, také na extrajemnou vlnu
Mýtus:
1) "Mám tupou jehlu." Za dlouhá léta plstění jsme se nesetkali s tupou jehlou. Pocit tuposti může vznikat při špatném používání jehly, kdy plstíme hrubou jehlou jemnou vlnu, jehla pak nechce do vlny zajíždět, nebo naopak používáme jemnou jehlu na hrubou vlnu, kdy jehla vlnou pouze projíždí a jemnými zoubky není schopná zachytit hrubá vlákna. Případně používáme nevhodnou velikost jehly v nevhodné fázi plstění (viz text výše).
2) "Mám nekvalitní jehlu, láme se." Občasné zlomení nebo zkřivení jehly je přirozené, zejména u začátečníků. Zkušenějším plstitelům se jehla zlomí jen výjimečně. Lámání jehel souvisí s technikou plstění, je nutné vést vpich ve směru délky jehly (ať už je to kolmo nebo šikmo k podkladu), jehla nesmí pružit.
